Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

helal62 


Oblíbená alba

Alba, která má helal62 v oblíbených

reklama

69 fotek, prosinec 2004 až říjen 2017, 72 zobrazení, 189 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
59 fotek, 7.10.2017, 151 zobrazení, 138 komentářů | krajina, příroda, zvířata
dnes jsem vyrazil na houby i něco nasbírat ale i nafotit okolní přírodu a tak vznikl tento mix fotografií.
33 fotek, duben až září, 64 zobrazení, 161 komentářů | doma, koníčky
Deštivé dny nejsou zrovna ideální pro vyplnění volného času při mém lázeňském pobytu. Abych se nenudila, tak jsem vytvořila albíčko mých jablůněk focených od jara do konce léta letošního roku. Snad vás potěší.
36 fotek, 28.8.2017, 359 zobrazení, 366 komentářů | krajina, zvířata
západ slunce je krásný z každého kopce, ale z klíče ho mám nejradši...
33 fotek, 7.8.2017, 223 zobrazení, 203 komentářů
Severně od Litoměřic se táhne podlouhlé návrší Dlouhý vrch, na jehož východní straně je Křížová hora s Laffitovo vyhlídkou. Hřebenovka po Dlouhém vrchu výhledy moc nenabízí, ale je to příjemná procházka s odpočívadly.
112 fotek, letos v červnu, 175 zobrazení, 235 komentářů
Popisky v arménštině mi to nechce přijmout. A tak jste přišli o to nejlepší z celého alba.
Se zpožděním doplňuji slíbený Eliščin komentář k Jerevanu:
Arménie je tak trochu Balkán vynásobený tisícem. V Asii. První pohled na Yerevan budí dojem, že se člověk ocitl v hlavním městě země, kde již pozítří znamená předevčírem. Ruština tu funguje jako angličtina ve zbytku světa a angličtina sama je k ničemu, takže mlčím a po večerech se učím rusky, už umím asi 20 slov, ze kterých skládám celkem roztomilé věty. U většiny budov se člověk musí ptát, proč je vůbec kdy někdo začal stavět a jak je možné, že ještě stojí. Myslím si, že stejný názor sdílí i sami Arméni, domy totiž ze zásady nedostavují a používají maximálně první dvě patra, přežitky jako okna a fasády se tu prostě nenosí a celé město tak vytváří dojem dost neutěšeného architektonického bizáru. Nicméně celá tahle nesourodá mozaika nějak zázračně funguje, ulice jsou plné stromů a života, Arméni jsou pohostinní a krásní, všichni všem při každé příležitosti (nebo i bez ní) dávají růže, které se prodávají na každém rohu a celý ten chaos, nad kterým se v dálce vznáší 5 137 metrů vysoký Ararat, působí jako jeden velký umělecký happening.
36 fotek, 29.8.2017, 294 zobrazení, 265 komentářů | architektura, krajina
na strážný vrch se dívám denně z našeho balkónu. je to necelých 16 km vzdušnou čarou a tak jsem se tam po roce zase vydal...
29 fotek, 24.9.2017, 53 zobrazení, 165 komentářů
V sobotu jsme se vypravili do lesa na houby, můžu říct že rostou konečně i tady. Ale milé překvapení na mne čekalo ještě jedno. Na stráni u železniční stanice vyrostl Hořeček mnohotvarý český, řadí se ke kriticky ohroženým druhům rostlin. (foceno mobilem)
77 fotek, 5.8.2017, 951 zobrazení, 577 komentářů | architektura, krajina, rodina-přátelé, vesnice
byl to krásný víkend s partou bezva lidí, pěkným počasím a spoustou vynikajícího piva. kokořínsko je nádherný kout čech na hranici českolipského a mladoboleslavského okresu...
47 fotek, léto, 88 369 zobrazení, 621 komentářů
29 fotek, letos v září, 133 zobrazení, 149 komentářů | makro, příroda, zvířata
22 fotek, 16.7.2017, 69 zobrazení, 79 komentářů
73 fotek, prosinec 2004 až červenec 2017, 73 zobrazení, 124 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Kostel sv. Jiří stál na jižním konci dnešní Svatojiřské ulice, nad Rybářskými schody. Pozůstatky kostela najdeme v městském museu a v kašně, stojící v Michalské ulici na místě západního portálu stejnojmenného kostela.
Kostel vznikl snad již v 10. století jako vlastnická kaple knížecího dvorce. Původní dřevěnou stavbu nahradil na přelomu 10. a 11. století kamenný kostelík s věží, hypoteticky orientovaný vzhledem k okolní zástavbě k jihozápadu, s tribunovou věží u severovýchodního průčelí. O přibližně 100 let později se předpokládá demolice původní stavby (kromě věže) a její náhrada větším kostelem s nepravidelným trojbokým závěrem, napojeným na původní věž a ? orientovaným už téměř k východu. Po převzetí celého areálu Dómského pahorku kapitulou na sklonku 13. století se stal farním kostelem pro osadu Rybáře, předměstí královského města. Byl upraven goticky, počátkem 17. století vybaven nákladným vnitřním zařízením saské provenience. Za Josefa II. byl zrušen, roku 1876 zbořen. Kamenný oltář a kazatelna byly přeneseny do městské musea, kde se zachovaly dodnes. Na místě kostela byla postavena novorenesanční vila.
Pravděpodobně nejstarší litoměřický kostel tvořil dominantu akropole starého přemyslovského hradiště na dnešním Dómském vrchu. V průběhu desátého století zde byl postaven dřevěný kostel (či spíše kaple knížecího dvorce), nahrazený v době kolem přelomu tisíciletí kamennou stavbou. Předpokládá se, že se jednalo o drobný jednolodní objekt s půlkruhovou apsidou, orientovanou nezvykle k jihu, a protilehlou věží při severním průčelí. Kostel mohl být spojen s palácem krytou chodbou, umožňující velmoži (případně zeměpánu) přístup na panskou tribunu. Tato drobná stavba (před)románského tribunového kostela byla snad ještě v období raného středověku stržena a nahrazena prostornějším kostelem na nepravidelném půdorysu, k jehož polygonálnímu závěru se přimykala věž, tvořící zřejmě jediný pozůstatek starší stavby. Touto razantní úpravou bylo dosaženo obvyklé (přibližně) východní orientace. V závěru 13. století (již po zániku starého hradu a přesunutí významového těžiště do nového královského města) se svatý Jiří stal farním kostelem předměstské osady Rybáře. V gotice byl kostel upravován, na starých zobrazeních kostela jsou zřetelně patrná okna s vrcholně či pozdně gotickými kružbami.
Kostel byl dále upravován a nově vybaven v období renesance, o čemž svědčí dochovaný mobiliář, instalovaný dnes v litoměřickém muzeu (kazatelna, oltář). Dalšími pozůstatky kostela jsou kamenný maskaron, zapojený dnes do klasicistní kašny v místě někdejšího průčelí kostela sv. Michala, a zejména renesanční portálek (vstup do areálu někdejšího jiřského hřbitova?), zazděný dnes do opěrné zdi poblíž svého původního umístění. Tento portálek tak tvoří prakticky jedinou připomínku památné stavby přímo na místě, kde stála až do roku 1876. Tehdy byl středověký kostel zbourán a následně nahrazen poměrně běžnou neorenesanční vilou.

zdroj: http://www.hrady.cz/index.php?OID=6821&PARAM=11&tid=21119&pos=450

http://litomerice-leitmeritz.net/clanky/cist/nazev/17-zmizele-litomerice-i-zmizele-kostely
48 fotek, 21.7.2017, 518 zobrazení, 438 komentářů | architektura, krajina, příroda
cestu z humpolce na lipnici jsem podnikl už několikrát a stále mě láká. letos mě okouzlilo velké množství rozkvetlých kruštíků a na lipnici mě po hradě provedl "hradní" tesař a velký znalec místních poměrů milan ježek...
36 fotek, léto, 2 545 zobrazení, 321 komentářů | krajina, lidé, příroda, rodina-přátelé, zvířata
Kreuzberg - Mikulov - léčba šokem - kmeny 90 a Šárlí
41 fotek, 18.7.2017, 415 zobrazení, 365 komentářů | architektura, krajina, příroda, zvířata
asi tisícové městečko pecka leží v malebné krajině podhůří krkonoš. na skalním výběžku nad městečkem stojí raně gotický hrad, který dostal jméno údajně podle tvaru skály - pecka. nejznámějším majitelem hradu byl kryštof harant z polžic a bezdružic, který završil svou životní pouť 21.června 1621 při staroměstské exekuci. ze 27 českých pánů byl sťat jeko třetí v pořadí...
22 fotek, 13.7.2017, 374 zobrazení, 200 komentářů | krajina, příroda
malý botanický výlet na úštěcko...